Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konopí a otázka: Jsme národ méněcenných?

21. 02. 2017 11:30:16
Před pár dny vystoupil v televizní talk show pana Šípa dosluhující prezident stomatologické komory pan doktor Pavel Chrz. A i když tato show pana Šípa je celá laděná jako zábavná,

přeci jen se pan doktor nevyhnul pár vážným slovům a to dokonce s hořkým podbarvením. Zmínil se totiž i o tom, že v rámci výkonu své funkce ve Stomatologické komoře musí poměrně často docházet do Parlamentu a diskutovat s poslanci a senátory. A tehdy již tak vážný obličej pana doktora zvážněl ještě více, na okamžik se zamyslel a pak řekl: „ Já když takhle chodím do toho Parlamentu s poslanci něco vyjednávat, ... tak jsem vždycky neskutečně překvapen, .... jak dokáže někdo, koho si mohl člověk i vážit, a který má za sebou i velice úspěšnou akademickou kariéru, zblbnout, když tam (do Parlamentu) sedne“.

Já nechodím do Parlamentu vyjednávat podmínky pro provozování stomatologické ordinace. A i to slůvko „chodím“ je v mém případě příliš nadnesené. Většinou s poslanci a senátory navazuji kontakt jen prostřednictvím emailu, nebo osobním setkáním v jejich poslaneckých kancelářích tady v Jižních Čechách. Poprvé to bylo v roce 2011. To je před šesti lety. Přímo v Senátu jsem byl jen dva krát,

a o léčebném konopí a zoufalých podmínkách starých a nemocných lidí, kteří tuto bylinu potřebují pro své léčení, jsem tam hovořil s pěti senátory ze zdravotního výboru. Paní doktorka Milada Emmerová mi tehdy přislíbila pomoc a skutečně se následně některé věci změnily.

Co se ale za těch šest let změnilo, a jak ty změny probíhaly?

Z počátku jsme od různých politiků a medicínských odborníků mohli slyšet, že rozruch kolem konopí je jen nafouknutá bublina, že žádné jeho léčebné účinky nikdy a nikde nebyly prokázány, že THC je vysoce návyková látka, která mladé lidi přivádí k heroinu, a že Česká Republika musí ctít a dodržovat své mezinárodní závazky v oblasti návykových látek, vyplývající z Jednotné úmluvy o omamných látkách (Single Convention on Narcotic Drugs), vypracovaných a přijatých v roce 1971 v OSN.

Jenže konopí fyzicky není návykové vůbec a jeho psychická návykovost je na úrovni černé kávy.

Prostředkem postrkujícím mladé lidi k heroinu a jiným tvrdým drogám není konopí, ale legální alkohol. Jako lék je tato bylina prokazatelně užívána cca osm tisíc let, a z logiky věci od počátku lidstva. Ostatně v době, kdy nás naši politici a medicínští odborníci ubezpečovali o tom, že oni

o žádných léčebných účincích konopí nevědí, tak Izraelci, Kanaďané, Američané a Britové ho ve svých zdravotnických systémech k léčení používali. A pokud se jedná o tu Jednotnou úmluvu, tak i tam nám bylo lháno. Tato Úmluva totiž nic takového, jako je naprostý zákaz návykových látek, nenařizuje. Pouze vybízí jednotlivé státy, aby volný přístup k těmto látkám byl omezen, a je na jednotlivých státech, jak toto omezení pojmou. Takže i v těchto věcech nám naše politická a medicínská elita lhala, a lže stále.

A tak, když jsem pak v TV slyšel, že naši poslanci a senátoři prosadili zařazení konopí mezi léčivé látky, byl jsem nadšený. Byl to první příznivý krok v té záplavě lží, které ze sebe sypali lidé, jako byl tehdejší ministr zdravotnictví Dr. Heger, či představitelé Státního úřadu pro kontrolu léčiv.

Já jsem se skutečně domníval, že nyní již bude trvat jen pár týdnů, než se tato léčivka objeví v lékárnách, a já konečně budu moci s jeho ilegálním pěstováním pro mou dceru Martinu přestat.

Jen jsem nějak zapomněl na to, že v naší zemi není rozhodující to, jestli poslanci přijmou nějaký zákon, ale rozhodující je to, jak se k tomuto zákonu postaví ti mocní, kterých se ten který zákon týká. V tomto případě tím mocným je právě náš Státní úřad pro kontrolu léčiv a ti, kteří jej ovládají.

A SÚKL se skutečně nenechal zahanbit. Během pár týdnů jeho „odborníci“ vypracovali to známé Opatření obecné povahy 04-13, kterým léčebné konopí zařadili mezi zcela nehrazené léky. Následně pak uzavřeli dohodu o dovozu této léčivky z Holandska, tedy z té vůbec nejdražší oblasti. A podle toho to pak vypadalo s jeho cenou. Na Václavském náměstí, když jste měli trochu štěstí, jste si mohli koupit gram konopí od dealera za 150 Kč. Nemocný člověk si na odběr konopí z lékárny musel vyřídit speciální recept, a pak ještě zaplatit 350 Kč za gram, plus poměrně vysoký poplatek lékárně.

Pro mne, a asi nejen pro mne, to byl pořádný šok.

Pak se ale zvedla vlna protestů, a i novináři začali klást politikům velmi nepříjemné otázky. A tak SÚKL přišel s dalším fíglem. Za zvuků fanfár sdělovacích prostředků bylo panem ministrem zdravotnictví Němečkem a ředitelem SÚKL panem Blahutou oznámeno, že léčebné konopí bude ještě více zpřístupněno lidu českému, a to za cenu 130 Kč za gram.

Jak jsem již mnohokrát psal, s touto cenou by to moji dceru Martinu stálo „pouhých“ dvacet tři tisíce čtyři sta korun. Proti původním šedesáti třem tisícům jistě pakatel. Jenže jak pro koho. Poslanci, senátoři, president, podnikatelé a vysocí státní úředníci by s tím asi problém neměli. Pro ty ostatní je i tato cena nepřekonatelnou překážkou. Tak pro koho SÚKL vlastně to léčebné konopí nakupuje? To skutečně platí, že konopí je jen pro ty, kteří si to mohou dovolit? Ale co ti ostatní? Co moje dcera? Tito lidé jsou Státním úřadem pro kontrolu léčiv určeni k likvidaci?

Před pár dny mi zavolala ředitelka Pacientského spolku pro léčbu konopím (KOPAC) paní Hana Vágnerová, aby mi sdělila, že se na ni obrátila ČT1 s tím, že připravují šot do večerního zpravodajství o současném stavu okolo léčebného konopí. Vyžádali si od ní nějaké materiály a zároveň ji požádali o kontakt na některého pacienta, který již konopí pro své léčení užívá. Vzhledem k tomu, že ne každý pacient má ještě stále odvahu říci veřejně, že tuto bylinu užívá, tak jsme byli požádáni, jestli by k tomu něco neřekla Martina. Samozřejmě jsme souhlasili.

Já jsem tak trochu doufal, že se v tom vysílání dozvíme nějaké dobré zprávy. Jako třeba to, že SÚKL konečně vybral tuzemského pěstitele a dodavatele léčebného konopí, a že tato léčivka již skutečně bude v našich lékárnách dosažitelná všem. A já se domnívám, že ta má naděje nebyla až tak příliš z fantazie snů. Protože SÚKL v listopadu loňského roku skutečně vypsal soutěž na tuzemského pěstitele a dodavatele, a dva zájemci se do ní přihlásili. Ale opět se ukázalo, že jsem jen hloupý a naivní trouba, který si neustále myslí, že podstatou lidí je jejich empatie a lidství, a ne jen hrabivost, bezcitnost a pohrdavé přehlížení druhých. V tom pořadu vystoupil i pan ředitel našeho Státního úřadu pro kontrolu léčiv, ing. Zdeněk Blahuta, a velmi rychle mne z tohoto mého bludu vyvedl. Prohlásil, že ani jeden z těch pěstitelů nesplnil jeho úřadem zadané podmínky a že tedy od února letošního roku již v lékárnách žádné konopí nebude. Dál jsme se od něj ještě dověděli, že se hledá dovozce konopí ze zahraničí, ale že zatím nikdo o licenci nepožádal. No, když se prostě chce, tak se do propozic soutěže dají napsat takové požadavky, že by to byla spíše rarita, kdyby se do ní někdo přihlásil.

Na druhé straně, k čemu je dovoz tak předraženého konopí, když si ho stejně opět nikdo nebude moci vyzvednout? Vždyť to konopí, které patrně zase má být z Holandska, má opět stát 300-350 Kč/g.

Přesto, že se pan ředitel při tomto svém proslovu nesmál, tak to vše připomínalo velmi špatný vtip. Není to tak dávno, co si mocní činitelé tohoto státu stěžovali na to, že konopí z lékáren odebralo jen pár lidí. A farizejsky k tomu hned dodávali, že z toho je vidět, že pacienti o něj nemají zájem. Když se jich ale novináři ptali, jestli si skutečně myslí, že by to někdo z prostých obyvatel tohoto státu za ty ceny mohl kupovat, tak velmi neradi připouštěli, že „ta cena na tom nezájmu asi taky nese svůj díl“.

A já dodávám, že podstatný díl.

Kde žijí lidé, jako je pan ředitel Blahuta a naši ministři zdravotnictví? Oni si skutečně myslí, že normální pracující člověk, nebo důchodce, či dokonce nějaký invalidní důchodce může ze svého příjmu každý měsíc vyčlenit bezmála čtyřiadvacet tisíc korun na svůj lék? Ale i kdyby někdo takový důchod měl, mohl by všechny tyto peníze dát jen za lék? Z čeho by pak žil? A za co by platil nájem, své oblečení a další věci, které ke svému životu potřebuje? Nebo skutečně platí slova pana doktora Pavla Chrze, že kdo sedne do poslanecké lavice, a patrně i na význačné státně úřednické místo, tak zblbne?

Do té soutěže o dodávky konopí do lékáren se ucházela i firma, která ho již pěstuje a dodává do výzkumného ústavu. Je jistě pravda, že mezi konopím určeným pro výzkum, a konopím určeným do lékáren bude nějaký rozdíl. Na příklad v obsahu škodlivých látek, jako jsou pesticidy či těžké kovy. Na druhé straně je jistě také pravda, že pokud někdo pěstuje pro výzkumný ústav, tak pro něj asi nebude příliš velký problém přizpůsobit své pěstební podmínky tak, aby byl schopen dodávat i do lékáren. Tak proč to nejde uskutečnit?

Všichni, kteří bojujeme za skutečnou legalizaci konopí pro všechny a nejen pro novodobé zbohatlíky, se zákonitě musíme ptát, v čem je tady u nás chyba. Přece i poslanci, senátoři a státní úředníci vidí, že i v zemi, kde celý ten na prostých lidech spáchaný podvod o nebezpečnosti konopí vznikl, ve Spojených Státech Amerických, dnes mají legální přístup ke konopí všichni. Nejen nemocní lidé, ale skutečně všichni. A že to samé je ve Španělsku, v Portugalsku a dalších státech. A určitě také vědí o tom, že Nejvyšší správní soud v Německu rozhodl, že pokud pacient nemá dostatek peněz na to, aby si mohl tuto léčivku koupit v lékárně, tak že má právo si ji vypěstovat sám. A zrovna tak vědí, že Německá vláda na základě tohoto rozsudku rozhodla, že každý pacient, který dostane od svého lékaře recept na léčebné konopí, tak ho v lékárně dostane zdarma.

Proč to v Německu jde a v Česku ne? Proč u je nás vše neustále úplně opačně? Proč v Německu to má pacient zdarma, v Kanadě a Izraeli za jednu desetinu tamního nejnižšího příjmu, ale v Česku to je za trojnásobek nejnižšího příjmu?

Podle pana doktora Chrze je to proto, že každý, kdo se dostane do Parlamentu jako poslanec či senátor, a patrně myslel i na vysoká státně úřednická místa, tak zblbne a začne se chovat nenormálně. A podobně se vyjadřují i další lidé. Tito všichni se domnívají, že poslanci, senátoři a vysocí státní úředníci ztratili kontakt s realitou a vše posuzují z hlediska svých možností. Čili podle možností lidí, jejichž měsíční příjem se pohybuje ve statisících korun.

Já ale s těmito závěry nesouhlasím. Tady se nejedná ani o zblbnutí, ani o ztrátu kontaktu s realitou. Pokud se kdokoliv zamyslí nad tou sedmiletou anabází vývoje situace okolo léčebného konopí, jak jsem ji popsal výše, a uvědomí si, že jedinou dosavadní reakcí politiků a státních úředníků na problematiku léčebného konopí byly jen lži, tak zcela určitě musí dojít pouze k jednomu jedinému závěru. Že toto vše je jen a jen záměr. Záměr lidí, pro které utrpení nemajetných neznamená naprosto nic, a kteří i toto utrpení využívají jen pro své další obohacení. Oni přesně vědí, jaká je skutečnost. A naprosto přesně také vědí, že díky jejich postoji tisíce a tisíce lidí trpí. Ale to je nezajímá. Protože oni také vědí, že i na tomto utrpení ubožáků je možné vydělat. Co udělá člověk, který trpí nějakou nemocí? Zajde pro pomoc a pro radu ke svému lékaři. A co udělá ten lékař? Předepíše mu nějaký lék, který mu SÚKL dal k dispozici tím, že jej schválil a zařadil do seznamu povolených léků v České republice. A pokud již do tohoto seznamu musel zařadit nějaký lék proti své vůli, jako je na příklad léčebné konopí, tak pro jeho výdej pacientům nastaví takové podmínky, že i přesto, že je také v seznamu povolených léků, tak je pro naprostou většinu lidí prakticky nedosažitelný.

Jinými slovy – nemáš-li dostatek peněz, odejdeš od svého lékaře s receptem na syntetické léky s vysokým stupněm návykovosti a s velmi neblahými vedlejšími účinky, které tě velmi rychle doženou k tvému lékaři znovu pro další takové léky, na tvé nové zdravotní problémy, vyvolané těmi prvními. Máš-li ale dostatek peněz, pak od svého lékaře odejdeš s elektronickým receptem na léčebné konopí, které skutečně léčí a žádné vedlejší neblahé účinky nemá.

Toto dnes již není jen můj názor. V minulých dnech jsem hovořil jak s těmi českými pěstiteli, kteří chtěli pěstovat léčebné konopí pro naše lékárny, tak i s dovozcem, který v minulosti to konopí dovážel ze zahraničí. Všichni bez výjimky se shodli na tom, že SÚKL, řízený a reprezentovaný panem ředitelem Zdeňkem Blahutou, dělá, co jen může, jen aby zabránil skutečné dosažitelnosti této léčivky i chudými pacienty. A to, že vůbec nějaké léčebné konopí do našich lékáren pustí, je jen takovým malým bonusem pro novodobé zbohatlíky, kteří si to mohou dovolit, protože na to mají.

Je ale správné, aby některé léky byly pro všechny a ty jiné jen pro vybranou skupinu?

Neustále je nám ze všech stran našimi politiky tvrzeno, že jsme svobodní lidé žijící ve vyspělé demokratické společnosti. Ale je to pravda? Nevyměnila jen jedna totalita totalitu jinou?

Kdysi z nás Němci dělali podřadný národ a podle toho se k nám chovali. To bylo za války. Dnes ale žádná válka není. A žádní Němci z nás již podřadnou rasu nedělají.

Dnes tady ze starých a nemocných lidí dělají podřadnou rasu naši vlastní politici a státní úředníci.

Autor: Zdeněk Majzlík | úterý 21.2.2017 11:30 | karma článku: 33.77 | přečteno: 1054x

Další články blogera

Zdeněk Majzlík

Konopí a rozhovor s policajtem.

Je to již víc jak šest let, co jsme naši dceru Martinu poprvé odvezli na dvouměsíční léčebný pobyt do Domova svatého Josefa v Žirči, jediného to ústavu starajícího se o pacienty postižené roztroušenou sklerózou v Česku.

21.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 17.28 | Přečteno: 417 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a inventura našich snů, tužeb a skutečností.

Všichni jsme měli a máme nějaké touhy. Ať již reálné, či z oblasti pohádkových snů. Malí kluci se touží stát astronauty, nebo alespoň piloty nadzvukových letadel či popeláři. Holčičky zase princeznami nebo alespoň modelkami.

31.7.2017 v 10:13 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 397 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a Otevřený dopis profesoru Danielu Kroupovi.

Otevřený dopis profesoru Danielu Kroupovi, členu Rady pro lidská práva vlády České republiky, o lidských právech v Česku.

12.7.2017 v 10:54 | Karma článku: 32.12 | Přečteno: 1047 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a kvalita stáří.

Jen málokdo z mladých lidí, ale také lidí v tom tak zvaném středním věku, si umí představit život ve stáří. A to i přesto, že třeba s nějakým starým členem ve své domácnosti, babičkou, dědou, žije.

2.7.2017 v 9:03 | Karma článku: 32.06 | Přečteno: 1059 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Turner

Šedesátej vosmej, vole!

„To se nám na den osvobození, udělalo pěkně, co?“ „Co?“ „Je přece 21. srpen, ne?“ „Co?“ „Rusové, tanky, okupace...“ Útržek rozhovoru mezi starším mužem a mladým prodavačem mě přesvědčil o tom, že 21. srpen 1968 je už asi středověk.

21.8.2017 v 11:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 | Diskuse

Karel Trčálek

Moje bezprostřední osobní vzpomínka na 21. srpen 1968

Ano, je dobře, že si srpen 1968 pořád dokola připomínáme. Proto se i já pŕidávám svou osobní vzpomínku na tu dramatickou noc a následné časné ráno

21.8.2017 v 11:04 | Karma článku: 5.60 | Přečteno: 202 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a rozhovor s policajtem.

Je to již víc jak šest let, co jsme naši dceru Martinu poprvé odvezli na dvouměsíční léčebný pobyt do Domova svatého Josefa v Žirči, jediného to ústavu starajícího se o pacienty postižené roztroušenou sklerózou v Česku.

21.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 17.28 | Přečteno: 417 | Diskuse

Jan Fikáček

Chvála lidské hlouposti

Hloupost je problém, zejména u voličů :-). Může být i ale prospěšná. Dokonce v některých situacích je hloupost stimulem neocenitelné kreativní energie, tedy když se potká s inteligencí. Proto díky bohu za lidskou hloupost. :-)

21.8.2017 v 10:04 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 295 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Ve Velké Británii začíná islám válcovat křesťanství

Společnosti zejména v západní Evropě prošly jednak důsledkem imigrace z mimoevropských, zvláště z muslimských zemí, ale také kvůli sekularizaci „původního“ obyvatelstva velmi výraznou proměnou.

21.8.2017 v 9:36 | Karma článku: 26.55 | Přečteno: 1224 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 23.90 Průměrná čtenost 2676
Dříve odpůrce drog. Dnes bojuji za legalizaci konopí k léčebným účelům, ale nejen k nim. Jsem přesvědčený o tom, že svobodný,dospělý a svéprávný člověk má právo se sám rozhodnout, jestli chce kouřit tabák, hulit konopí nebo pít alkohol v jakékoliv formě. Také jsem ale přesvědčený o tom, že takový člověk musí nést za všechna svá rozhodnutí plnou odpovědnost.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.