Každý, kdo má diagnostikované nevyléčitelné neurologické onemocnění by měl na základě lékařského předpisu od neurologa nebo obvodního lékaře, který s neurologem spolupracuje, mít možnost dostat v lékárně plně hrazený lék z konopí. Kdy už to konečně bude ?

diky. poslano. snad nas bude vic

Bohužel náš stát se nazývá sociální pouze podle míry přerozdělovaných peněz, nikoliv podle péče o nemohoucí občany. Vzhledem k tomu, že jsem povoláním sociální pracovník, měl jsem možnost nahlédnout do fungování celé řady zařízení sociální péče. A to, co jsem tam zažil je opravdu příšerné. Péče o klienty je obvykle až na posledním místě, hlavně za platy vedoucích pracovníků. Mnohdy jsem měl pocit, že tzv. zařízení sociální péče a neziskové organizace jsou zde hlavně proto, aby si nějaký nenažranec mohl hrát na velkého manažera. Ovšem mnohdy bez jakýchkoliv schopností k této práci. V naší republice existují pobytová zařízení, kde se problémových klientů zbavují třeba tak, že když je chladno, tak jim seberou peřinu a otevřou na ně okno. Následný zápal plic už zařídí své.

Asi nikoho moc nepřekvapí, že jsem ze sociálních služeb utekl. Ovšem netrvalo dlouho a byla mi diagnostikována nevyléčitelná choroba v poměrně lehkém stádiu. V té době jsem měl možnost poznat naše sociální služby ještě z druhé strany a snad nemusím zmiňovat, že ta situace byla ještě horší. Ačkoliv uznávám, že moje stádium nemoci není prozatím kritické,zhoršený zdravotní stav mi přinesl spoustu nesnází, nehledě třeba na to, že jsem musel nechat svého zaměstnání. To ovšem nikoho nezajímá. Celý život si z příjmů platíme pojištění, ale když bychom sami tu pomoc potřebovali, náš slavný stát se na nás vykašle.

Co se Vašeho dopisu týče, mám obavy, že moc na úrodnou půdu nepadne, protože sliby politiků končí s uzavřením volebních místností. Spíše by bylo potřeba zaktivizovat lidi, kteří sociální pomoc skutečně potřebují a spolu s nimi se začít zasazovat o svá práva. Bohužel to pro mnohé z nich není fyzicky / psychicky možné, a tak se stávají obětí nenažranců.

Je mi líto vaší dcery a doufám, že se Vám to podaří. Nepřestávejte bojovat, ale nespoléhejte na politiky.

Za mě, až přijde čas, kdy se budu muset spolehnout na sociální služby, radši to ukončím sám. To je realita českého sociálního státu...