Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konopí a Otevřený dopis profesoru Danielu Kroupovi.

12. 07. 2017 10:54:19
Otevřený dopis profesoru Danielu Kroupovi, členu Rady pro lidská práva vlády České republiky, o lidských právech v Česku.

Vážený pane profesore.

Velmi se omlouvám, ale 10. července 2017 jsem večer poslouchal Vaše vystoupení na ČT 24, kde se hovořilo hlavně o příčinách masových protestů proti zasedání skupiny G 20 v Hamburku, a také o lidských právech v Evropě jako takové.
Protože si Vás velmi vážím, velmi bedlivě jsem poslouchal vše, co jste tam o lidských právech říkal. A přiznám se, že bych to vše také podepsal, kdybych já a celá naše rodina, neměl s dodržováním lidských práv v našem státě naprosto odlišné zkušenosti, než máte patrně Vy a ostatní vyšší a vysocí představitelé, poradci a státní úředníci tohoto státu. Ano, zcela jistě u nás existuje vrstva lidí, která si může říkat, že jejich lidská práva jsou dodržována. Jenže oni zde žijí i jiní lidé, a těch je naprostá většina, jejichž lidská práva dodržována nejsou vůbec. A bohužel, k této lidské novodobé "třídě podřadných" patří i moje těžce nemocná dcera, a také já se svou manželkou.
Dovolte, abych Vám naši situaci trochu přiblížil.

Mně je 71 let a mám dceru, která od svých 27 let trpí progresivní formou roztroušené sklerózy. V současné době je zcela nemohoucí a ke všemu potřebuje asistenci dalších osob.
Před třinácti lety jí přestaly účinkovat léky proti symptomům této její nemoci - velmi krutým křečím a bolestem, a proti úporným zácpám, které bylo nutno řešit až na JIP, protože jí hrozilo protržení střev.
Dostala se až do tak neutěšeného stavu, že začala zvažovat ukončení svého života.
Tehdy jí jeden přítel nabídl, aby vyzkoušela konopí. Nějaké jí přinesl a ubalil jí z něj konopnou cigaretu, toho tzv. jointa. Ten účinek byl nepředstavitelný. Během necelé půlminuty všechny křeče pominuly a bolesti se snížily na snesitelnou úroveň. A po přidání drceného konopí do jídla pak dosáhla toho, že po velice dlouhé době konečně začala opět vyměšovat sama bez užití projímadel (které u ní v té době již neúčinkovaly) a glycerinových nálevů.
Toto ona okamžitě konzultovala se svou odbornou lékařkou z RS centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Ta jí řekla, že pokud jí to tak pomáhá, tak to konopí má užívat dál, protože ona jí již žádné další léky předepsat nemůže, protože prostě žádné, které by jí pomohly, a při tom neohrozili její život, již nejsou.

Konopí pro svou dceru pěstuji a zpracovávám já. Každý rok musím zasadit a vypěstovat tolik rostlin konopí, abych z něj získal 2kg sušených květů. Z nich pak každý rok ubalím 2.200 jointů (dcera jich každý den potřebuje šest), a vyrobím asi 1/2 kg drcené sušiny, jako přídavek do jídla, a cca 1/2 kg masti.
A přestože to nedělám proto, abych na tom vydělával, nebo abych někomu tím ublížil, ale dělám to proto, že nemám jinou možnost, tak mi za to, podle zákonů této země, hrozí pět let vězení. Když to ale dělat nebudu, moje dcera zemře. A my jsme již skutečně byli v situaci, kdy mne dcera úplně zoufale prosila, abych jí zemřít pomohl, protože již ty křeče a bolesti nebyla schopna snášet. A proč prosila mne, je nasnadě. Člověk v jejím stavu se totiž sám nedokáže ani zabít.

Samozřejmě, že jsem se od počátku snažil, a snažím se stále, abych toto mohl dělat legálně. Kontaktoval jsem kvůli tomu všechny naše poslance, senátory, ministry zdravotnictví, spravedlnosti a práce a sociálních věcí. Osobně jsem byl v Senátu, kde jsem hovořil se členy Zdravotního výboru. Také jsem se obrátil na Helsinský výbor, Ombudsmanku ČR, Ligu lidských práv a další podobné organizace. Kontaktoval jsem dokonce Komisaře pro lidská práva při EU, Vysokého komisaře pro lidská práva při OSN, Ombudsmana pro lidská práva při Eu a českého soudce Soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Jediné dobré, co z této mé snahy vyplynulo, bylo to, že byl přijat zákon, který konopí zařadil mezi léčivé látky. Alespoň paní senátorka MUDr. Emmerová a tehdejší předsedkyně Sněmovny ing. Němcová mi napsaly, že při prosazování tohoto zákona argumentovaly naším případem.
Bohužel na to SÚKL reagoval tím, že přijal oop 04-13, kterým proti vůli předkladatelů zákona zařadil konopí mezi léky nehrazené, a zároveň naň určil cenu 300 až 350 Kč/g. To je o 100% více, než za kolik se dá konopí koupit na Václavském náměstí od drogového dealera. Mojí dceru by tak potřebná měsíční dávka stála asi 70.000 Kč. Její invalidní důchod je ale jen 8.300 Kč.
Když jsem se pak obrátil na Ministerstvo zdravotnictví, tak mi jedna jeho pracovnice (lékařka) do telefonu řekla, že se nesmím divit, ale že od farmaceutických firem tečou do pokladen politických stran tak obrovské peníze, že si to s nimi nikdo nechce rozháze. Také mi řekla, že ona nevěří tomu, že by se v tomto něco změnilo, pokud na ně (na politické strany) nebude vyvozovaný nějaký větší tlak ze strany veřejnosti.
Mnohokrát jsem se obrátil na ministry Ministerstva pro lidská práva a rovné příležitosti. Nebylo to k ničemu, protože žádného z těch ministrů stav lidských práv mojí dcery naprosto nezajímal.
Samozřejmě jsem se obracel i na naše soudce, protože jsem chtěl vědět, jestli v tomto mohu podat žalobu na Českou republiku pro porušování jejích lidských práv. Soudkyně Krajského soudu v Č. Budějovicích mi řekla, že je to nesmysl, protože pokud by takový případ dostala ona, tak jej musí smést se stolu, protože stát žádné své zákony neporušuje, a naopak by musela nechat obvinit mne. Když jsem se odvolával na lidská práva, tak mi řekla, že lidská práva jsou jen takové řečičky, které nikoho nezajímají.

V Německu pacient, který má recept na léčebné konopí, toto dostane v lékárně zdarma.
V Izraeli a Kanadě zaň zaplatí asi 1/10 nejnižšího tamního příjmu.
Jen v Česku zaň musí pacient zaplatit bezmála desetinásobek nejnižšího příjmu.
Pro koho tedy vlastně SÚKL tuto léčivku svým rozhodnutím určil? A proč bychom si tedy moje dcera a já měli myslet, že žijeme v beztřídní společnosti?
Jistě, dnes mne nikdo neposuzuje dle toho, jestli jsem či nejsem členem NSDAP či KSČ(M). Zato politici a státní úředníci nás posuzují dle toho, jestli máme dost peněz, či nikoliv. A podle toho s námi jednají.
Jestliže jich máme dost, není problém si to léčebné konopí v lékárně koupit. Jestliže jich ale dost nemáme, jsou lidé té naší novodobé třídy, na příklad moje dcera, odsouzeni ke smrti v nevýslovných křečích a bolestech. A nikoho, tedy ani ministra lidských práv, nebo jeho poradce z Rady vlády pro lidská práva, jíž jste členem, to nezajímá.
Nevím, jestli to víte, ale většina pacientů s progresivní formou RS končí svůj život sebevraždou. Ostatně do stejné situace, jak jsem se již zmínil, jsme se dostali i my, a já jsem tehdy velmi dobře viděl, co symptomy této nemoci dokáží. A když mne tehdy dcera prosila, abych jí nějak pomohl zemřít, tak jsem zalezl do sklepa a tam jsem brečel jako malý kluk. Brečel jsem a přemýšlel o tom, jak to budu muset udělat. Na štěstí se objevili její kamarádi s igelitkou plnou konopí. Umíte si ale, vážený pane profesore, vůbec představit situaci, kdy Vás Vaše dítě prosí, abyste mu nějak pomohl zemřít? A proč? Protože pro politiky tohoto státu patrně nejsme ani lidé.

LLP nám před dvěma lety sehnala advokáta ex offo, který nás zastupuje ve sporu s VZP, kde chceme prosadit, aby VZP konopí z lékárny dceři proplácelo. Bohužel se to táhne již velmi dlouhou dobu. A VZP v součinnosti se SÚKL dělají, co jen mohou, jen aby nám to nevyšlo.
Můžete říci, že tady je vidět alespoň to, že žijeme v právním státě, když se nám náš případ podařilo dostat k soudu. A že tedy stačí jen počkat.
Víte, pane profesore, u toho soudu, až na nás konečně přijde řada, tam budeme stát se svým advokátem ex offo, a proti nám bude stát VZP se štábem svých advokátů, placených statisícovými částkami. Takto se projevuje právní stát? Nad námi se musel jeden advokát ustrnout, abychom vůbec k tomu soudu mohli jít. VZP je ale státní organizace. A tak tam bude zastupována advokáty, které zaplatí z peněz z daní. Tedy z peněz, které jí dávala moje dcera, dokud ještě mohla pracovat, které jsem jí dával já, a které jí dávají tisíce a tisíce obyčejných lidí. A ona je pak použije proti nám. Je to správné? Je správné, že šance u soudu máte podle toho, kolik máte peněz? Neměli bychom si být před soudem rovni? Vidíte, že i před soudem jsme opět rozděleni do těch tříd. Vyvolená třída těch, kteří "na to mají", a pak třída těch druhých, kam patří moje dcera a tisíce dalších.
A druhý problém je v tom, že moje dcera si ty své zdravotní problémy nemůže někam odložit a čekat, jak rozhodne soud. Ona to léčebné konopí potřebuje každý den. Jenže ani to nikoho nezajímá. A už vůbec ne státní úředníky ve VZP a SÚKL, nebo politiky Ministerstva zdravotnictví či Ministerstva lidských práv a rovných příležitostí.
Toto jsou lidská práva a idea právního státu tady v České republice.
A toto, a nezlobte se, že použiji takové slovo, ale toto svinstvo přikrývají svou osobností i tací lidé, jako jste Vy. Jste členem Rady vlády České republiky pro lidská práva. Vzpomněl si tam u vás, na té Radě, někdy někdo i na takové lidi, jako je moje dcera? A pokud ano, k čemu jste došli? Má moje dcera také nějaké lidské práva. Třeba právo na to, aby mohla dožít jako člověk, a ne jako týraný pes?
Proč to děláte? Proč svou osobností zaštiťujete tuto odpornost, reprezentovanou všemi těmi politiky, státními úředníky a jejich poradci, kteří se denně ve sdělovacích prostředcích ohánějí prolhanostmi o právním státě a lidských právech?

V tom svém vystoupení jste řekl, že dříve (patrně myšleno za nacistů a komunistů) bylo vše prosáklé strachem, a že je potřeba lidi vzdělávat, aby si uvědomili, že žijeme vlastně v dobré době bez války.
Víte, pane profesore, já jsem nucen denně vést válku se svým vlastním státem o život svého dítěte, a Vy mi říkáte, jak je to dnes úžasná doba.
Ano, máte pravdu v tom, že já mohu veřejně vystupovat a o všech těchto problémech otevřeně mluvit. Za nacistů bych skončil u zdi nebo v koncentráku, a za komunistů u zdi nebo v Jáchymově. Dnes ne. Dnes mohu na příklad i napsat a pak zveřejnit tento můj otevřený dopis Vám. A nikdo mne ani nezmlátí pendrekem, ani mne nespláchne vodním dělem, a ani nijak jinak proti mně nezasáhne. Proč? Protože všem dnes mocným jsme naprosto ukradení. Nikdo z těch, kterým Vy děláte štít, nás prostě neposlouchá.
Můj přítel říká, že Česká republika je státem jen "jako". A já to z vlastních zkušeností mohu rozvést dál. I prosazování lidských práv v tomto podivném státě je jen "jako". A stejně tak jsme "jako" i právním státem.

Vždy jsem rád poslouchal Vaše vystoupení a vždy jsem pak měl toho dost k přemýšlení. Vždy jsem byl také přesvědčený o tom, že jste moudrý a čestný muž, který dokáže nepravosti odhalit, a pak se k nim také dokáže beze strachu vyjádřit. Proč tedy dnes tento podivný a nelidský systém hájíte?

Jestliže jste si tento můj otevřený dopis dočetl až do konce, tak Vám děkuji. A moc Vám přeji, abyste se ani Vy, ani nikdo z Vašich blízkých, nikdy nedostali do situace, v jaké je moje dcera. A zrovna tak Vám přeji, abyste se díky lidským právům pod hlavičkou "Made in Czech" nikdy nedostal do situace, kdy byste musel přemýšlet ned tím, jak ukončit trápení ̈Vašeho dítěte, vnoučete nebo jiného blízkého člověka.

V úctě

Zdeněk Majzlík

Autor: Zdeněk Majzlík | středa 12.7.2017 10:54 | karma článku: 32.60 | přečteno: 1110x

Další články blogera

Zdeněk Majzlík

Konopí a politicko-úřednická „elita“ národa.

Prakticky denně se musím zamýšlet nad tím, v čem je chyba. Co se děje špatně, že ještě v dnešní době jsou v našem státě ponecháváni nemocní a trpící lidé svému osudu

20.9.2017 v 15:33 | Karma článku: 25.93 | Přečteno: 472 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a rozhovor s policajtem.

Je to již víc jak šest let, co jsme naši dceru Martinu poprvé odvezli na dvouměsíční léčebný pobyt do Domova svatého Josefa v Žirči, jediného to ústavu starajícího se o pacienty postižené roztroušenou sklerózou v Česku.

21.8.2017 v 10:12 | Karma článku: 32.06 | Přečteno: 1622 | Diskuse

Zdeněk Majzlík

Konopí a inventura našich snů, tužeb a skutečností.

Všichni jsme měli a máme nějaké touhy. Ať již reálné, či z oblasti pohádkových snů. Malí kluci se touží stát astronauty, nebo alespoň piloty nadzvukových letadel či popeláři. Holčičky zase princeznami nebo alespoň modelkami.

31.7.2017 v 10:13 | Karma článku: 20.42 | Přečteno: 446 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hatem Berrezouga

Otevřený dopis panu Okamurovi: O nadřazenosti, fašismu a Czexitu.

Vážený pane Okamuro, Víte, že jste četl z Vašich poznámek věty, které se nevyskytují v knize Základy Tauhídu, i když jste tvrdil, že z ní citujete? Dovolte mi, abych Vás citoval:

17.10.2017 v 18:04 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 126 |

Karel Trčálek

GEN o Mašínech, taky vás to tak vytočilo?

Tahleta Galerie elity národa není vůbec Galerií elity národa, což jen GEN o bratrech Mašínech potvrdil

17.10.2017 v 17:46 | Karma článku: 10.75 | Přečteno: 350 | Diskuse

Tomáš Gayer

Předvolební pohledy 11. - O stravitelnosti

Klíčová slova tohoto kresleného předvolebního blogu: nechati, trochu, nakrájeti, býti, to, aby, Vám, stravitelný....

17.10.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 123 | Diskuse

Jakub Zeman

Brekot Sparťanů je rajskou hudbou pro ostatní fanoušky

Sparta se dostává do problémů. V létě postavila mužstvo za půl miliardy a teď stále jen ztrácí a ztrácí. Její fanoušci a trenér propadli pocitu ukřivděnosti a celá republika se baví.

17.10.2017 v 16:26 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 462 | Diskuse

Adam Mikulášek

Policista za znásilnění syna dostal jen pět a půl roku!

Zdravý rozum velí, že právě ti, kteří mají na zákon dohlížet, by měli dostávat vysoké exemplární tresty. Jednak mají větší možnosti své zločiny zakrýt, druhak z principu – více práv = větší odpovědnost.

17.10.2017 v 15:12 | Karma článku: 18.27 | Přečteno: 459 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2669
Dříve odpůrce drog. Dnes bojuji za legalizaci konopí k léčebným účelům, ale nejen k nim. Jsem přesvědčený o tom, že svobodný,dospělý a svéprávný člověk má právo se sám rozhodnout, jestli chce kouřit tabák, hulit konopí nebo pít alkohol v jakékoliv formě. Také jsem ale přesvědčený o tom, že takový člověk musí nést za všechna svá rozhodnutí plnou odpovědnost.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.