Žádost o milost pro otce a syna Šarových ze Skalice - Otevřený dopis prezidentce SR.

Tento Otevřený dopis byl odeslán 30. 10. 2020 na email adresu Prezidentské kanceláře: [e-mail]

Vážená paní prezidentko.

Obracím se na Vás se žádostí, abyste zvážila udělení milosti panu Jozefu Šarovi st., narozenému dne 5. 3. 1965 ve Skalici, a  jeho synovi, Jozefu Šarovi ml., narozenému 14. 3. 1991 taktéž ve Skalici. Tam také oba mají trvalé bydliště. Oba jsou ale v současné době uvězněni v Leopoldově.

Důvody uvěznění:

Přítel pana Jozefa Šary ml., pan Juraj Ondrejca, se na něj obrátil se žádostí dopěstování několika rostlin konopí ve vinohradu jeho otce, tj. pana Jozefa Šary st. Zdůvodnil to tím, že již koupil sazenice, sám ale musí odjet do zahraničí za zaměstnáním, a proto není schopen tyto rostliny dopěstovat. Dále mu slíbil, že když je dopěstuje, část úrody mu přenechá.

Pan Jozef Šara ml. mu vyhověl a rostliny v otcově vinohradu zasadil. Učinil tak hlavně z toho důvodu, že chtěl svému invalidnímu dědovi vyrobit mast, která by potlačovala bolesti nohou, kterými tento velmi trpí.

Panu Jozefu Šarovi st., když se o tomto dověděl, se to sice nelíbilo. Nakonec ale přistoupil na zdůvodnění výroby masti pro jeho těžce nemocného otce, a rostliny ve svém vinohradu nechal.

Následně byli udáni, policie oba postupně zatkla, byli vyšetřování, souzeni a odsouzeni.

Pan Jozef Šara ml. byl odsouzen k šesti letům a osmi měsícům vězení.

Pan Jozef Šara st. byl odsouzen k deseti letům vězení.

Bližší informace k této věci je možné dohledat v rozsudku Okresního soudu ve Skalici ze dne 23. 9. 2019 pod označením 6T/44/2019-617, a v potvrzujícím rozsudku Krajského soudu v Trnavě ze dne 11. 8. 2020 pod označením 3To/160/2019-1032 ICS: 2719010127.

Proč se na Vás obracím se žádostí o udělení prezidentské milosti.

Vážená paní prezidentko. Prakticky v celém civilizovaném světě se od sankcí za pěstování konopí pro vlastní potřebu ustupuje. Je dávno známou skutečností, že postavení konopí mimo zákon bylo americkou stranou v OSN prosazeno na základě nepravdivých údajů. V současné době právě v USA již více jak polovina tamních států konopí nějakým způsobem legalizovala. K tomu bych mohl přidat Kanadu, Uruguay, Českou republiku, Chile, Kolumbii, Holandsko, Švýcarsko atd. Proč se tedy právě na Slovensku mají za pěstování několika rostlin konopí pro vlastní potřebu vynášet tak drakonické rozsudky?

I kdyby ale tento trend ve světě nebyl, snad by stálo za to se zamyslet nad mírou nebezpečnosti jednání pánů Šarů v porovnání s jinými, skutečně těžkými zločiny, a rozsudky k nim vynášenými.

Zde bych Vás chtěl upozornit na rozsudek nad hokejistou Ladislavem Ščurkem, který v roce 2008 bestiálním způsobem zavraždil rozhodčího Marka Liptaje. Tohoto ho nejdříve devatenáctkrát bodl a pak podřezal.  Za tento hrůzný zločin byl odsouzen na osm let vězení. Tento rozsudek ale Nejvyšší soud Slovenské republiky snížil na pět let. Ale ani to si pan Ščurko neodseděl a byl předčasně propuštěn.

Žádný z pánů Šarů nikoho nezabil a s konopím nechtěli ani kšeftovat. Je to porovnatelné?

Uvedu Vám ještě jeden příklad souzení a odsouzení, který se stal v naší rodině.

Můj otec, pan Karel Majzlík, byl v době Protektorátu Čechy a Morava členem čtyřčlenné odbojové skupiny. Byli konfidentem prozrazeni, zatčeni gestapem, souzeni senátem tzv. Lidového soudu, jemuž předsedal nacistický soudce Paul Lämmle, a v roce 1941 odsouzeni. Tyto údaje je možno dohledat v Národním archivu v Praze. Identifikační číslo rozsudku vyneseného, jak je zde psáno Im Namen des Deutsches Volkes, je 12 J 70  / 40                                                                                                                                  1 H 265 / 40

Můj otec byl za velezradu odsouzen k sedmi letům vězení a k sedmi letům ztráty cti. Ještě jednou upozorňuji, že to bylo v době války, a za velezradu vůči nacistické Říši.

Jediným štěstím těchto lidí bylo, že byli prozrazeni a odsouzeni před 27. květnem 1942, kdy byl v Praze spáchán atentát na říšského protektora a SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Pokud by se to stalo po tomto datu, skončili by oni buď v Brně před popravní zdí, nebo v Praze Na Pankráci pod gilotinou. Celé jejich rodiny pak v likvidačních koncentračních táborech.

Slovensko není ve válce, a ani jeden z pánů Šarů proti své vlasti nebojoval. Přesto byl Jozef Šara mladší odsouzen k prakticky  stejnému trestu jako můj otec za odboj proti nacistické Říši. A jeho otec, Jozef Šara starší dokonce k trestu ještě vyššímu jen proto, že je vlastníkem inkriminovaného vinohradu, a že nezakročil proti zasazení sedmi či osmi rostlin konopí na výrobu masti pro invalidního otce.

Víte, i já jsem byl nucen osm let nelegálně pěstovat konopí pro svou těžce nemocnou dceru, protože jí žádné jiné léky k odstranění symptomů její nemoci nepomáhaly, ani je nemírnily. Kdybych to nedělal, má dcera by již dávno nežila. Na základě našeho případu bylo u nás, v Česku, konopí zařazeno mezi léčiva, a díky porozumění a následného zásahu našeho premiéra, Vašeho krajana, pana Andreje Babiše, byla jeho cena v lékárnách snížena natolik, že dnes si ho tam oproti předpisu může vyzvednout každý, bez ohledu na své majetkové poměry.

Vážená paní prezidentko. Všichni Vás vnímáme jako citlivou a vnímavou ženu. K tomu máte právní vzdělání. Prosím, zamyslete se nad případem otce a syna Šarových, a porovnejte ho s případy pana Ščurka z roku 2008, a mého otce z roku 1940.

Prosím, udělte oběma pánům Šarům milost.

Pokud se tento můj dopis dostal až k Vám a Vy jste si jej přečetla, pak Vám velmi děkuji a přeji Vám ve Vaší práci i v osobním životě hodně štěstí.

Zdeněk Majzlík

Česká Republika